Kdo jsme?

Počátky taneční školy Bailemos sahají do roku 2004, kdy Jan Chrostek spolu s Mariou Ukere otevřeli v Café Imperial v ulici Na Poříčí milongy a veřejné kurzy. Tyto aktivity pokračují dodnes, studio pořádá kurzy pro veřejnost, víkendové semináře, semináře se zahraničními hosty, pravidelné sobotní milongy, letní taneční soustředění Tango Camp a další události spojené s tangem. Vyučovali jsme a vystupovali při nejrůznějších příležitostech u nás i v zahraničí (benefiční koncert s Jaroslavem Svěceným, workshopy v Polsku a  Německu). V roce 2013 jsme otevřeli studio v Praze - Holešovicích. Naši lektoři Jan, Ivana, Nolwenn, Barbora, Miloslav pojímají tanec nejen jako druh precizního umění, ale zároveň jako zábavu a prostředek k setkávání se. Chcete-li se o naší taneční škole dovědět více, podívejte se na následující video:  

Jan Chrostek se s argentinským tangem seznámil v roce 1999 při svém studijním pobytu v Paříži. Během následujícího ročního pobytu v Paříži v letech 2002-2003 navštěvoval kurzy se Sebastianem Arcem, který mu otevřel cestu k soudobému tanečnímu stylu, kombinujícímu tradiční pojetí "tango de salon" s novými prvky, tzv. "tangem nuevo". Své dovednosti pak prohluboval na kurzech s nejrůznějšími učiteli v Evropě a v Buenos Aires, kam pravidelně jezdí na dlouhodobé pobyty. Od roku 2011 tančí se svojí ženou Barborou, se kterou otevřel na podzim 2013 studio Bailemos v Praze Holešovicích. Intenzivní spolupráci má rovněž s taneční partnerkou Ivanou Balkovou. "Tango je fascinující pestrobarevný tanec. Improvizace, kterou má v základech, dává při každém tanci vzniknout něčemu novému. Na tangu je nádherné to, že je vždy dílem dvou lidí, kteří se na tři minuty propojí a splynou."


Ivana Balková načerpala taneční základy ve flamencu, kterému se věnuje dlouhodobě, a v salse. Poté si ji přitáhlo tango a propadla mu jako mnoho jiných. Učila se u českých i argentinských lektorů. Pravidelně navštěvuje tango festivaly a maratony v zahraničí. "Tanec je pro mě meditace, uvolnění a radost. Je mou největší vášní. Tango je především o hloubce, sdílení a propojení s partnerem, o společném tvoření v přítomnosti, tady a teď."

Ivana rovněž publikuje články s tematikou tanga:

Jak jsem se naučila tančit argentinské tango

Argentinské tango jako lék na stes, úzkost a deprese

Nolwenn Treguer (původem Francouzka žijící v Praze) se ještě předtím, než objevila a zamilovala se do tanga, věnovala různým tancům (baletu, stepu, flamencu). Tango tančí více jak 10 let. Vnímá ho jako magické propojení dvou bytostí, jako tělesnou i duševní komunikaci bez slov. Své motto si vypůjčila od Isadory Duncan: "Kdyby to šlo říct slovy, tak bych to netančila". Protože tango je založeno na improvizaci, vyžaduje 100% pozornost vůči partnerovi - a také 100% pozornost od partnera. Tancovat tango znamená únik z času a reality, jednoduše být, být přítomna v partnerově objetí, být ve třech minutách věčnosti. Nolwenn je pravidelnou návštěvnicí tango festivalů po celé Evropě a zároveň autorkou filmových a divadelních produkcí s tematikou tanga. Taneční vystoupení s Nolwenn je možné vidět zde.  


Barbora Chrostková se před svým střetnutím s tangem věnovala výrazovému tanci. K tangu se dostávala postupně a studovala jej u českých i zahraničních učitelů stejně jako během dlouhodobého pobytu v Argentině. "Vždy jsem chtěla dělat párový tanec, který by nebyl založen jen na předepsané struktuře kroků. Tango mám ráda pro jeho prostotu a napětí, co přinese další takt. Mám ráda propojení tanečníka a tanečnice, tu pozornost jednoho k druhému a přitom věrnost sama sobě. Tango je pro mne tanec čisté mysli a vášně." Taneční vystoupení s Barborou je možné shlédnout zde.

Miloslav Janouš se profesionálně věnuje tanci od roku 1976. Absolvoval Taneční konzervatoř obor společenský tanec. Je členem Svazu učitelů tance, trenérem soutěžních párů, choreograf a autor mnoha výukových skript. Argentinskému tangu tančí od roku 2014 a zcela mu propadl. Své znalosti neustále prohlubuje u českých i zahraničních lektorů „ Na argentinském tangu se mi líbí nekonečné možnosi vyjádření melodie i rytmu a mnohočetné způsoby improvizace. Je neuvěřitelné, jak na malém prostoru vzniknou tak velké emoce“.